Hell princess Miko 4

3. února 2012 v 11:59 | Miko Yunno |  Hell pincess Miko

Hell princess Miko



Kolem mě byly hlasy, o něčem diskutovali, ale slova mi unikala. Chytla jsem se za hlavu, ale nedokázala jsem otevřít oči. " Miko?!" vyjekl hlas. Pokusila jsem se odpovědět ale zmohla jsem se jen na slabé zahýkání. "hoj škvrně!" popíchl mě ale i když jsem toužila ho nakopnout jenom sem mávla rukou a pokusila se posadit. Někdo mě podepřel a hodil mi mokrý hadr na čelo. Konečně se mi podařilo otevřít oči. Ross se oslnivě usmála a odhrnula mi vlasy z čela, za ní nenuceně opíral o dveře Kinez - teda vlastně Cery. Ross mi zamávala před očima. " pořád je v šoku" hlesla zničeně. " kolikrát se jí tohle stalo" zamyslel se Cery. " tohle už je asi po 10 kdy je v šoku a nemůže mluvit, její otec když nevnímá jí vždycky hodí před dvěře a zabouchne, sousedi potom volají mě. Ale už několikrát to bylo tak hrozné že byla v nemocnici… bylo celkem asi 6x" hlesla smutně a pokusila se mě narovnat. "au" zašeptala jsem a chytla si bok. "má zlomené žebro" prohmátla mě, kvůli mně se musela naučit jak první pomoc tak i celkově kvůli mně šla na různé zdravotnické kurzy. " bolí tě tohle?" přejela mi rukou po boku a na některých místech přitlačila zavrtěla jsem hlavou. " bezva takže je jednom jedno, v pohybu by jí nemělo moc bránit ale chodit by neměla dlouho a moc se zatěžovat" dala mi zapít nějaký prášek a znovu mě položila abych se prospala, ale mě se spát nechtělo, ležela jsem tam a snažila se pravidelně oddechovat ale moc sem to ovlivnit nemohla. " mám…žízeň" vydechla jsem s velkou námahou. Ross nadšeně že jsem něco řekla odběhla pryč. Cery se na mě se zamyšlením díval ale mě bylo jedno co si myslí, bolela mě hlava hruď a pořád jsem před sebou viděla toho muže. Vydýchávala jsem to a zároveň jsem se snažila na to nemyslet a zapomenout. " jak se cítíš" přisedl si ke mně. Zavřela jsem oči a silně se nadechla až mě píchlo v boku, bolestně jsem silně přitiskla víčka. " je.. Mi… fajn.."

"to je dobře! Jinak bych měl problém tam dole" zavrčel. Chvíli tam jen tak seděl a když slyšel jak se blíži ross tak mě posadil a podepřel. Ross mi dala napít. "odpočiň si" pohladila mě " ehm.. Mohl by jsi nás nechat o samotě?" zadívala se na Ceryho a on zamyšleně tikal mezi mnou a ross ale potom s jistým podezřením odešel. " kdo to je?!" zaječela na mě " t-to je…" začala jsem přemýšlet, kdybych jí řekla že je z pekla a je tu za trest, a ten trest je více méně moje chyba, asi by se na mě koukala trochu jako na blázna. " no… on je můj .. Kamarád.." polkla jsem, ross si mě měřila pohledem, nebyla jsem si jistá jestli mi věří. " ah tak.." zamyslela se a začala se usmívat, sebrala mi skleničku, kterou položila na stůl. Nahnula se a přišpendlila mě na postel, její výraz se okamžitě změnil a s vražedným pohledem který se jí vůbec nepodobal na mě z nenadání vyhrkla. "ty jsi taky byla v pekle že?!" vykulila jsem oči, jak to myslí?! " co…?!" zadivila jsem se " poznala jsem to už v lese ale ještě jsem si nebyla jistá ale teď je tu důkaz! Ten kluk,…. Je z pekla! Je to kinezhight!" zavrčela. " Ross, co - co to říkáš!" vyjekla jsem tahle "Ross" se vůbec nepodobala té co znám, její hlas, oči, vyjadřování i pohyby byly jiné než jaké znám od mé Ross. Byly si tak podobné ale nebyly stejné, něco bylo špatně, tohle není Ross jen je to někdo jí moc podobný… určitě!! To jsem si sice namlouvala, ale i přes to, že jsem věděla jak, nebyla jsem schopná jí cokoliv udělat. Celý život se o mě starala, zachraňovala mě a několikrát sama schytala rány určené mě, když mě odtahovala z domu. Nedokážu jí ublížit, to ať mě radši zabije! Chytla mě pod krkem a vysmívavě se zasmála " Neříkej mi, že jsi si nevšimla, že celá tvoje rodina je z pekla, ani nemáš tušení, že máš ještě další členy rodiny, že polovinu své rodiny ani neznáš!" stiskla ruku a tím zabránila vzduchu dostat se do plic. " chceš volat o pomoc?" naklonila pobaveně hlavu, ale její oči mi říkaly něco jiného, jako by se na okamžik vrátila stará Ross, ale opravdu to byl jen okamžik. " Můžeš volat…heh ale pochybuju že někdo přijde! A jestli myslíš na Kinezhighta tak on by tě nejradši zabil sám, pokud budeš volat o pomoc, nejspíš bude dělat, že tě neslyší a pak se na něco vymluví, takže bys jen plýtvala dechem srdíčko" zvrátila hlavu a zasmála se. " Ce-Ce-CERY!!" zaječela jsem hystericky, můj hlas se nesl pokojem, stejně jako její smích. " tvůj pes?… Sem se nedostane… zavřela-" ozval se naštvaný dusot, který stále nabýval na intenzitě, následně se rozrazily dveře a ozval se křik " ŘEKL JSEM, ŽE SE JMENUJU KINEZHIGHT!!!" naštvaně až vražedně si mě prohlížel a pochvíli si snad konečně uvědomil. Ross na mě seděla s jednou rukou na mém krku a druhá ruka pomalu vytahovala kudlu. Jeho výraz zkameněl a už nepropaloval pohledem mě, ale Ross, která se mě chystala zabít. Rozeběhl se a silným úderem vysklil s Ross okno, popadl mě do náruče a utíkal se mnou pryč. " ta tvoje kamarádka… není obyčejný člověk … chtěl jsem tě varovat," hlesne celkem mile, chytla jsem ho za vestu a začala popotahovat a naříkat. " proč Ross" zaplakala jsem. " no… Ona se do pekla dostala před tebou… Asi o tři dny." klesne hlasem ale hned na to na mě zaječí " a příště když budeš volat o pomoc volej: O mocný Kinezhighte zachraň mě nebohou a slabou lidskou bytost!" zatvářil se zcela vážně " eh…to než bych vyslovila tak bych byla dávno mrtvá Cery" zrudnul vzteky " Neříkej mi tak!!!" chvíli pobíhal po domě, Rossaliina Vila byla ohromná, její rodiče byly bohatí Manažeři a tak si žila na vysoké noze, dům byl vskutku obrovský a i když jsem tu byla několikrát, z domu mě musel vyprovázet sluha. Po dlouhém a únavném pobíhání sem a tam Cery konečně našel východ. Prudce otevřel dveře a za nimi stála Ross s velkým šrámem na boku hlavy, vražedně ho propalovala pohledem. Cery hrůzostrašně zavrčel, až mi přejela husí kůže po těle. Přitiskla jsem hlavu Cerymu na hruď a cítila jsem chvění jeho řevu, jak se mu dostával z hrudi ven. Ross se nahrbila a švihla po Cerym dýku, už jsem tu dýku viděla zabodnutou v mé hlavě, ale Cery se ladně vyhnul a tak se dýka zapíchla do jejich sedačky. Cery vražedně vrčel, ale když jsem slabě vyjekla tak se ihned stáhl a položil mě na zem vedle sebe. " zůstaň tu jasný" upozornil mě a nahrbil se. Doplazila jsem se za sedačku a vytřeštěně jsem je sledovala. Cery jako by se zvětšil, jeho tělo pulsovalo a jeho řev který mi drásal uši tomu dával větší hrozbu. Sehnul se na všechny čtyři, zvedl hlavu a zavyl. Ross se narovnala a s klidem se rozeběhla proti němu. To už ale Cery nebyl člověk, vrhnul se proti ní. Ross se mu mrštně vyhnula a proletěla mu nad zády, skočila k sedačce, kde jsem byla schovaná a vytáhla z ní dýku. "Vyrvi mu srst, roztrhej ho na kusy a zem pokryj jeho krví! Mikeu volám tě z pekla!" kolem ní se objevili modré plameny a dýka kterou pomalu pustila se proměnila v obrovského bílo modrého Tygra. " ty-tygr?!?!?" vyjekla jsem a Ross se na mě otočila " Ale.. Ty jsi tady?" usmála se a mrštně přeskočila opěradlo- Cery zavrčel a rozeběhl se za mnou ale tygr ho srazil na zem. " Ross co to děláš?" popadla mě za límeček a vyzdvihla nad zem " jen se zbavuju konkurence, v pekle se nemluví o nikom jiném, přitom jsi tam byla jenom chvíli ale hned je z toho pozdvižení. neboj nemám v plánu tě zabít… Dali mi rozkaz tě otestovat… uvidíme, jestli jsi hodna té popularity, co se ti dostává" zasmála se a silně se mnou mrštila o zeď. Zvedla jsem se ze země a uhnula jsem těsně, když mi kolem hlavy proletěla Rossaliina pěst. Rozbourala půlku zdi a mě jen poryvem své síly odsunula stranou. Využila jsem situace že je zaklíněná rukou ve zdí a silným kopem pod koleno jsem jí podlomila nohu a následně jsem jí odkopla pořádným kopancem do břicha "Pro-Promiň" špitla jsem a div jsem se k ní nerozběhla s obavami že jsem jí něco udělala. Švihla další dýkou a zem pokryla má krev. " ne to já promiň" usmála se vražedně a znovu mě šlehla. Zasténala jsem, jedna která se táhla od pravého ramene po břicho a druhá od levého ramene po bok. " sakra" vyskuhrala jsem a dala se na útěk ale nebylo to moc platné, pohybovala jsem se hrozně pomalu a Ross tak neměla problém mě chytit za vlasy a hodit mnou přes celí pokoj. Ve vteřině byla zpět u mě a dýku mi zabodla do ruky a tím jí přišpendlila ke zdi. " myslím že už to stačilo, je vidět že nejsi hodna!" chytla dýku a silným tahem jí začala pomalu táhnout od mé dlaně až k ramenu. Silně a bolestně jsem naříkala a brčela. Byla jsem tak slabá? Bylo vidět že si to užívá. " Pe- Pekelné řetězy, pekelný oheň, smutek všech hříšníků!" zaječela jsem slabě ale nic se nestalo, Ross se pobaveně usmála a užívaje si olízla rty. " nech toho!" vyjekla jsem když mi dýku zabodla do ramene. Zasmála se jako bych už pro ní nic neznamenala. Začala mě opouštět síla, viděla jsem jí rozmazaně a myslela jsem že se mi rozskočí hlava bolestí. " řekla jsem…. Nech toho!" zakřičela jsem. Najednou mě nic nebolelo, necítila jsem vůbec bolest ani strach, byla jsem uvolněná. Kolem mě se utvořil plamenný kruh, ze kterého začali pomalu vyskakovat vlci a zarývali svá ohnivá zubiska do Ross. V slzách jsem se dívala na bolestný výraz mé kamarádky, její křik mi do očí vehnal slzy, které byly symbolem mé lítosti ale i strachu. Ross vyskočila a přistála, až na druhé straně pokoje kde zhluboka dýchala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama